Tento článek reaguje na: Mucha.
Večer. Tma. Počítač hučí. Monitor září a já mžourám na monitor a ve večerní depce si čtu nějáké články. Naprosto defaultní situace častého sobotního rána.
Jedna věc mi ale neustále vadí. Komouš. Levituje před monitorem, sedá na diody na klávesnici a právě nyní se usadil na mém nose.
To, že tady už 2 hodiny lítá a v pravidelných intervalech jej odháním z monitoru rychlým pohybem kursoru nad inkrimovaným místem, bych ještě překousl, ale hovínko o velikosti 1×1 px ne. Ano, právě teď se mi vysral na monitor. Zatímco předtím jsem měl jen jeden vadný pixel, teď mám hned dva zčernalé body. Přemýšlím, jak se komouše zbavit.
Způsob první (nefungující)
Otevřel jsem malování a střídám na pozadí velmi rychle fosforově zelenou a sytě červenou barvu. Můj pokojík bliká jak v disko klubu. Komouš se usadil na nabídce Start a evidentně se mu tam líbí. Tudy cesta nevede.
Způsob druhý (razantnější, ale také nefungující)
Na plochu jsem hodil tento obrázek a šel na záchod s nadějí, že komouš zaleze do svých děr a už jej neuvidím. Hádáte správně – komouš se nedal.
Další metody jak zničit komouše
- Zakrýt skleničkou a čekat (nechce se mi pro sklínku do kuchyně)
- Rukou (nehygienické)
- Stočenýma novinama (nepoužitelné, protože nemám noviny)
- Laserem z očí (vysilující)
- Bleskem z rukou (bohužel nejsem Senátor Palpatine)
- Hozenou zdí (kontraproduktivní)
- Plácačkou (srabácké)
Tak jsem vzal Tolstého Vojnu a mír a mířenou ránou mu dal headshot.
Komouši nejsou „cool“ ani „free“ a ještě k tomu jsou „out“. Mám rád (pravicové) lišky.
PS: Když ten komouš v jedné chvíli seděl tak pěkně uprostřed, udělal jsem print-screen a za tři dny rybka pukla.
